Zdravotní systém v Německu je rozbitý, tedy alespoň zdaleka ne zdravý a funkční.
Nejsem první ani poslední, kdo to říká, ale v poslední době jsem se přímo setkal s důsledky toho, že německý sociální a zdravotní systém zklamal lidi. O svých zkušenostech píši na svém blogu.
V rodinné firmě jsme nedávno převzali zaměstnankyni na částečný úvazek, protože její výkonnost v posledním roce a potřeba hodin, které odpracuje, umožňují pouze částečný úvazek, který by jinak přesáhl počet hodin na minipráci.
Dosud stále dostávala Hartz IV neboli Bürgergeld, jak se bude nazývat od roku 2023. Kvůli nedávnému případu onemocnění jejího třináctiletého syna se však ukázal problém: byla již pojištěna, ale ještě nedostala plat, protože je první měsíc zaměstnaná. Úřad práce již není příslušný, takže sociální dávky od úřadu již nedostává.
Nemá řidičský průkaz ani auto, když s námi pracovala, vyprávěla nám o svém synovi, který má hnis v uchu, podle rodinného lékaře jde o infekci, ale ten jí nechtěl předepsat antibiotika (pozn. antibiotika působí pouze proti bakteriálním infekcím, ne virovým), místo toho by měla jít k ušnímu, nosnímu a krčnímu lékaři (ORL), ale to se zejména na venkově snáze řekne, než udělá.
V okolí jsou 3 nemocnice, v nemocnici ve městě, kam mohla dojít pěšky, je ORL lékař, ale má otevřeno jen 3x týdně na několik hodin a v ten den nebyla žádná konzultace. Do nemocnice ve městě, kde jsme právě pracovali, jsem volala a bylo mi řečeno, že tam žádný ORL lékař není, a když jsem se zeptala, co mám dělat, když mi teče krev z ucha? Sestra odpověděla, že si máte vzít taxi nebo vlak do vedlejšího města, kde je nemocnice, která jako jediná v okrese má stálého ORL lékaře.
Už samotný fakt, že pacient zůstane s takovým problémem sám, ukazuje, jak je zdravotnický systém zpustošený, místo pomoci bylo vážně navrženo, že by měl člověk cestovat vlakem, a tak krvácet z ucha a tak......
Poté jsme zavolali na zdravotní pojišťovnu zaměstnance a popsali situaci, nemocnice A, ordinace ORL lékaře již zavřená a otevřená pouze 3x týdně, nemocnice B nemá ORL lékaře a nemocnice C je vzdálená 50 km, zaměstnanec nemá auto, nemá řidičský průkaz, nemá peníze na taxi, dítě v takovém stavu nelze přepravit vlakem.
Odpověď zdravotní pojišťovny: Pak nelze nic dělat bez Poukaz na přepravu při hospitalizaci v nemocnicinelze uhradit žádné náklady. Nemluvě o převozu pacienta sanitkou.
Praktický lékař poskytl doporučení ke specialistovi s prioritou urgentní, ale neposkytl k němu doklad o dopravě.
Byl pátek, asi 12.10 hodin, v pátek se ordinace lékařů zavírají poměrně brzy, odpoledne je prakticky nemožné se k lékařům 99% dostat. S trochou štěstí přišel do ordinace opět rodinný lékař, který po vysvětlení situace vystavil potvrzení o převozu.
Naše spolupracovnice se slzami v očích, šťastná, že to vyšlo, ale také se obává o své dítě, které musí přes víkend zůstat samo v nemocnici vzdálené 50 km jako hospitalizované.
Kdyby se přetrhly všechny šňůry a lékař by se do ordinace nevrátil, nevystavil by potvrzení o převozu, tak bychom to převzali, moje matka jako vedoucí by odvezla kolegyni i s dítětem do nemocnice, protože selhal zdravotní systém.
Německo má daleko ke zdravému zdravotnímu systému, stále více lékařů odchází do důchodu, stále více se hroutí pilíře, které udržují systém v chodu, stále více se šetří a všude chybí personál, který by byl kvalifikovaný pro péči o lidi.
Kdyby zaměstnanec čekal přes víkend a infekce se rozšířila na jeho syna, kdo by převzal odpovědnost? Možná nikdo....