Na Netflixu nedávno vyšla 2. série korejského seriálu Squid Game a v jiném příspěvku na blogu jsem už vysvětloval své problémy a nedůvěru k tomuto seriálu. Zahájení seriálů na Netflixu a spol. vyjádřil. Takže jsem se právě díval na seriál Squid Game, obával jsem se, že by nemusela být druhá série. Samotný seriál je opravdu dobrý, bez spoilerů, dobré postavy a herci, příběh, který se dá sledovat a herci, kteří to celé ovládají v pozadí.
V tomto příspěvku však nechci mluvit o seriálu jako o filmové dramaturgii, která je bezpochyby skvělá a Hollywood by si z ní mohl vzít příklad, ale o analýze a filozofické úvaze.
Varování před spoilery: Pokud jste seriál ještě neviděli, doporučujeme vám, abyste tak učinili, než budete číst dál.
Squid Game - Chamtivost po více
V seriálu se znovu a znovu ukazuje jedna věc: i když si myslíte, že tato smrtící hra je krutá, nikdo z účastníků není ve skutečnosti nucen hrát, každý může využít pravidla a většinovým hlasováním hru zastavit. Pokud se někdo vrátí, je to jeho vlastní rozhodnutí. A přestože se toto pravidlo používá v obou sezónách, převažuje záporná povaha lidí.
Fascinující je, že lidé, kteří jsou silně zadlužení, to vlastně nevnímají jako možnost volby, buď by byli celý život tak zadlužení, že by už nemohli žít a případně by jim lichváři odebrali orgány, nebo mají možnost se z těchto dluhů vykoupit s rizikem, že přitom zemřou. Vše samozřejmě dobrovolně.
Účastníci, které potkáte, mají vždy různé motivace, každý má dluhy z jiných důvodů, ale většinou je to chamtivost nebo hazard. Ale když se nad tím zamyslíte, když hráči odcházejí domů s penězi, které už jim byly dluženy, proč by pokračovali v hazardních hrách? Zůstává jen jejich chamtivost po dalším, jen po další hře a po další hře, pořád dokola..... To je obzvlášť zřetelné ve druhé sezóně.
Mají peníze cenu lidského života?
V první sezóně je to trochu jinak, protože zatímco ve druhé sezóně se peníze rozdělují mezi zbývající účastníky, v první sezóně mohou účastníci hru pouze dokončit, ale domů jdou bez peněz, takže je tu morální dilema, protože vaše vlastní dluhy nezmizí, lidé, kteří přišli o život, by zemřeli zbytečně a utrpení a muka, která jste museli prožít, vám zůstanou jako vaše vlastní trauma, aniž byste za ně něco dostali.
Je po tom všem, co se stalo, morálně správné se prostě rozejít a smířit se s utrpením, které bylo způsobeno všem, nebo byste měli zůstat poslední a žít bezstarostný život za krvavé peníze mrtvých? Nemluvě o nočních můrách, které byste museli snášet, a pocitech viny, které by vás hryzaly.
Nakonec je to hypotetická otázka, co by bylo, kdyby, což není ve filozofii nic neobvyklého a každý si na ni odpoví jinak, já sám si myslím, že v takové situaci už na morálce nezáleží, ale jde o pud sebezáchovy, kdy člověk prostě chce přežít, a pak není nic správného nebo špatného, pokud jde o vlastní přežití. Což v seriálu jde dokonce tak daleko, že nemůžete věřit ani kdysi vstřícnému příteli a ten vás zákeřně zradí. Bohužel se s tímto chováním setkáváme i v realitě, i když ne v takové míře, aby vám to bylo odpuštěno by zradili a podvedli své blízké za málo peněz..
Zejména ve druhé sérii je podle mě téma chamtivosti výraznější, protože představuje větší dlužníky, kteří raději hrají dál a jsou ochotni jít přes mrtvoly těch, kteří se chtějí jen dostat ven, aby se vrátili ke své rodině, a pamatují na to, co je vlastně důležitější než peníze.
Přátelé a důvěrníci
Když pomineme otázku chamtivosti, je tu ještě jedna složka hry Chobotnice, která nám dává naději, že poznáme lidi, kteří si navzájem důvěřují a snaží se jeden druhému pomoci zůstat naživu co nejdéle, aby mohli hru většinově společně ukončit. Ale možná právě díky tomu si někdo uvědomí, že život není jen o penězích a že ti, kterým tolik věříte, vám způsobí ještě větší bolest, pokud se společně nezachráníte.
Myslím, že i když je tento seriál fikcí (a doufejme, že jí zůstane, ne jako Medveděv to navrhl Jižní Koreji.), určitě by se ve skutečnosti našli lidé, kteří jsou dostatečně chamtiví, aby vyhráli. V seriálu je totiž lehce skrytá narážka na to, že pokud máte příliš mnoho peněz, nebudete šťastnější a přijdete na nápady, které se vymykají myšlení normálních lidí.
A to není přitažené za vlasy, pokud máte příliš mnoho peněz, mohli byste... dříve nebo později přestane cítit štěstíprotože můžete mít všechno a kdykoli, to nemá být kritika bohatství, ale spíše připomínka, že štěstí je součástí cesty, kterou podniknete, a že z něčeho máte větší radost, pokud jste si to sami odpracovali, abyste si to mohli dovolit.
Czech 
German 
English 
French