Dnes jsem viděl krátký úryvek ze zpráv v novinách Přímý přenos ze zemětřesení v Turecku na BILD Online Žádné velké emoce, žádné drama, žádný clickbait. Ale něco, co mě nutí se ptát: opravdu potřebujeme katastrofy, abychom mohli být zase lidmi a mluvit o míru a spolupráci?

Autorská práva: BILD.de / Snímek obrazovky, přeložený pomocí Google Translate

Copyright: BILD.de / Snímek obrazovky
Dva snímky v němčině a angličtině ukazují pro pochopení mých zahraničních čtenářů, že po ničivém zemětřesení v Turecku se nyní přibližuje k sousednímu Řecku, přičemž obě země mají mnoho vlastních konfliktů.
Zvláštní znamení, i když možná ne zcela bez politických postranních úmyslů, alespoň bych se rád držel myšlenky, že člověk je přece jen člověk a Řecko udělalo první krok, aby vyšlo vstříc svému protějšku v oblasti katastrofy. Už jen tato ochota, že se oba státy nyní pokoušejí o dialog k řešení vzájemných problémů, se prostě dobře čte.
Potřebujeme však tolik mrtvých pro takový pokrok na cestě k míru? Od 12. února 2023 je již více než 35 000 mrtvých po zemětřesení. Musí pro takové mírové úsilí zemřít tolik lidí?
Myslím, že ne, že bychom měli jako lidé společně usilovat o mír a společně řešit konflikty beze zbraní a smrti.
Na tweetu agentury Anadolu jsou oba ministři zahraničí vidět, jak se objímají.

Řecký ministr zahraničí Nikos Dendias a jeho turecký protějšek Mevlüt Cavusoglu v Adaně. © Screenshot/Twitter/@anadoluagency
Řecký ministr zahraničí Nikos Dendias přijíždí do turecké provincie Adana na jihu země po silném zemětřesení, kde ho přivítal turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu.
🔴 Aktualizace LIVE zde: https://t.co/rjJzOvo2mE pic.twitter.com/UiAbu9uZ92
- ANADOLU AGENCY (@anadoluagency) 12. února 2023