Stále se opakuje diskuse o tom, že obnovitelné zdroje energie nejsou schopny základního zatížení, nebo snad ano? No, jak už to tak bývá, odpověď na tuto otázku není snadná a je otázkou definice.
Zastánci obnovitelných zdrojů energie tvrdí, že jsou schopny základního zatížení díky technologiím skladování.
Co je na tomto tvrzení pravdy?
Toto tvrzení je pravdivé i nepravdivé, protože obnovitelné zdroje energie patří mezi nestálé zdroje energie, a to znamená, že z definice nemohou být schopny základního zatížení:
Jako Schopnost základního zatížení je schopnost elektrárny nebo typů elektráren dodávat elektrickou energii nepřetržitě bez častých nebo dlouhodobých přerušení.
- Zdroj: Wikipedia Schopnost základního zatížení, 12. května 2023
Rozebereme si jednotlivé pojmy a jejich vzájemný vztah:
„Typy elektráren pro trvalé zajištění"Sluneční, větrné, vodní atd., tj. všechny nestálé zdroje energie, nelze z definice považovat za typy elektráren, které mohou poskytovat stálou dodávku energie, a proto jsou také nestálé a závislé na vnějších faktorech prostředí, které člověk nemůže ovlivnit.
„bez častých nebo dlouhodobých přerušení."Toto tvrzení také odpovídá nestálým zdrojům energie, že slunce a vítr nejsou trvale ve stabilním množství, že slunce sálá a vítr fouká (počasí a mraky), a že je tedy obtížnější je regulovat a lze je vypnout pouze v případě, že se vyrobí příliš mnoho energie, což je následně špatně, protože energie se ztrácí, protože ji nelze skladovat, pokud je jí přebytek, tj. hodně větru a hodně slunce.
Lze tedy říci, že obnovitelné zdroje energie vzhledem ke své nestálosti, Podle definice nejsou schopny základního zatížení.
Ale schopné základního zatížení? Ano
Zastánci obnovitelných zdrojů energie tvrdí, že obnovitelné zdroje energie jsou schopny základního zatížení, a to díky využití skladování. Podle předchozího tvrzení to není správné, protože skladování nevytváří schopnost základního zatížení těchto zdrojů energie, ale snižuje jejich volatilitu, protože skladovací zařízení energii absorbují a pak ji uvolňují, když je energie z obnovitelných zdrojů málo. Volatilita se tak snižuje.
Jako inženýr elektronik používám také technický žargon: Vyhlazování.
V případě nestabilního napájení elektronických součástek je třeba zajistit, aby tyto součástky přesto spolehlivě dostávaly stabilní stejnosměrné napětí s co nejmenším kolísáním. V závislosti na frekvenci se používají vysokofrekvenční DC/DC měniče napětí nebo můstkové usměrňovače B2U, které ze střídavého napětí generují usměrněné napětí, jež musí být vyhlazeno a stabilizováno pomocí kondenzátorů.
Regenerační energie by byla napětí bez vyhlazování, pokud není slunce nebo vítr, pak výkon klesá a teprve když zase něco je, tady je to střídavé napětí v milisekundových změnách, vyhlazování zajišťuje, že výkon tohoto zdroje energie pak neklesne na nulu, a to by pak bylo škálováno do Německa, velká skladovací zařízení, která mohou absorbovat a uvolňovat flexibilní energii. Tím se vyhlazuje nestálost obnovitelných zdrojů energie, ale nelze jimi nahradit zdroje energie schopné základního zatížení a regulovatelné, jako je jaderná energie. Ty jsou regulovatelné, protože mohou regulovat výkon pomocí regulačních tyčí, a velká skladovací zařízení nemohou nahradit setrvačníkovou hmotu generátorů elektráren, která je důležitá pro stabilní frekvenci sítě 50 Hz, protože zabraňuje zhroucení frekvence v důsledku výkyvů, a skladovací zařízení nemůže tuto setrvačníkovou hmotu nahradit.
Další zdroje:
Czech 
German 
English 
French