Proč mě věda fascinuje

Vlastně nevím, kolik lidí se o vědu zajímá, asi dost, a přesto mnozí z nich v tomto oboru asi nebudou. V tomto příspěvku bych rád napsal o tom, proč mě věda fascinuje.

Vidíte na obrázku malou svítící tečku? Malá svítící tečka je bublina ve vodě, která je řízena stojícím ultrazvukovým polem. Kavitace bublinu zhroutí a vytvoří extrémně vysokou teplotu a světelný záblesk na několik pikosekund až nanosekund. Co přesně se stane? Věda to neví, alespoň zatím ne, přinejmenším to není vysoko na seznamu priorit.

Fascinuje mě, že něco tak malého, pro člověka bezvýznamného, vytvoří tlakem, vodou a ultrazvukem s kavitací bublinu, která při zhroucení vyzařuje světlo. A my netušíme proč 😀

Alespoň pro něj existuje název a článek na Wikipedii: Sonoluminiscence a je známo pouze to, že Pistolový krab má tuto schopnost. Objev není přinejmenším tak starý, 2001 má Spiegel.de o tom informoval.

Odpověď máme téměř před očima, a přesto bude pravděpodobně ještě nějakou dobu trvat, než ji věda najde.

Můj zájem o vědu

Již v mládí jsem se nadchl pro předměty INT, vlastně MINT, pro matematiku, informatiku, přírodní vědy a techniku. Ve škole jsem se však pro matematiku nikdy nedokázal nadchnout a dnes bych rád uplatnil vzorce v praxi. Protože matematika je sice univerzální jazyk, ale ve škole se s ní obvykle zachází tak suše, že je těžké si pro ni vypěstovat nadšení.

Ještě si vzpomínám na školní léta, kdy jsme měli biologii, a na to, jak jsem svou touhou po vědomostech přiváděl učitele k zoufalství.

Jedna z otázek, která mi utkvěla v paměti, byla, když jsem se v 8. třídě střední školy zeptal své tehdejší učitelky biologie, proč srdce pumpuje jedním směrem a proč ne druhým. Její suchá odpověď: "Protože to nejde na druhou stranu." To se sice dá, ale není to úplně uspokojivá odpověď.

Na přednášce o orgánech, kterou jsem tehdy měl, jsem si v bodě o transplantaci orgánů vysloužil mnoho smíchu od třídy, že ve vzdálené budoucnosti bude mít člověk lékařskou technologii možnost transplantovat i mozek.

Dnes takový Transplantace možné, ale z etického hlediska pravděpodobně v dohledné době neproveditelné. Úsměvy jsem obratně ignoroval, protože je to vidět na lidech, kteří postrádají představivost a odmítají jako směšný svůj pohled na věci, kterým sami nerozumějí.

Je pravděpodobné, že v zájmu prodloužení lidského života bude výzkum zaměřen na chromozomy a telomery, aby se zastavilo nebo alespoň zpomalilo jejich neustálé zkracování, což se rovná zpomalení stárnutí. Nebo se stanete bohatým upírem a koupíte si tzv. Krev mladých lidíPro ty, kteří mají potřebné drobné, existují v USA také pokusy na myších. Je pokus na myších přenosný na člověka?

Rostliny a první kroky v laboratoři

Kvůli své fascinaci biologií a genetikou jsem se před více než 15 lety přihlásil na několik sezení na univerzitě v New Yorku. Zelená laboratoř v Gaterslebenu kde se děti mohly ponořit do biologie a provádět řízené pokusy v laboratoři se svými rodiči. Zde jsou 2 obrázky pokusů, které jsem v Zelené laboratoři v roce 2008 sám prováděl.

I když jsem z těchto malých experimentů už dávno vyrostla, fascinace zůstává a v laboratorních pláštích mi to prostě moc sluší 😅. Jeden z pokusů, který mi utkvěl v paměti, byla biologicky rozložitelná fólie z bramborového škrobu, nebylo to nijak zvlášť složité a už tehdy jsem si říkala, proč nemůžeme přejít od plastů úplně k biologicky rozložitelným surovinám. Výsledky byly v laboratoři rychle vidět. Zde je návod, jak je vyrobit Vyrobte si vlastní fólii na bázi bramborového škrobu může.

Věda samozřejmě není pro každého a někteří lidé se jí vůbec nechtějí zabývat, částečně proto, že je nezajímá, a částečně jednoduše proto, že nechtějí měnit svůj pohled na svět.

A to je právě to, co dělá vědu tak zvláštní, nemůžete něco tvrdit a lidé tomu mají věřit, ne, díky recenzím a studiím jsou poznatky vědců ověřovány a testovány, a tak se diskurz posouvá vpřed, blíže k pravdě.

Nebo jak si můžete přečíst na domovské stránce Zelené laboratoře v Gaterslebenu:

Kdo není zvědavý, nic se nenaučí.
- Johann Wolfgang von Goethe, (1749 - 1832), německý básník klasického období, přírodovědec a státník.

Federico.lembo, CC BY-SA 3.0, přes Wikimedia Commons

Související příspěvky

Více vědy na mém blogu

Věda červenec 2023: , kov se léčí sám, fúzní raketa ve výstavbě

Lex Kirpeit/AI2023 - Omezení generativní umělé inteligence - pokyny

Reaktor s dvojitou kapalinou - komentátor na Youtube poskytuje vzrušující informace

Jaderná válka - Může moře nasytit lidstvo? Ne, bohužel už ne

Jdeme na warp! Den, kdy lidstvo vytvořilo warpovou bublinu a přiblížilo se ke hvězdám.